RADY A RECEPTURY

Mnozí z těch, co navštívili p, pátera, ale také někteří zlí jazykové, jak se říká, rozhlašovali, že u něho lze vystačit v podstatě s cibulí, česnekem, s tvarohem a nějakými těmi koupelemi. Pravdu samozřejmě nemají. Ale přesto bychom rádi připomněli, že česnek a cibule nejsou v naší civilizaci doceněny. U Židů vidíme, že po celou éru jejich existence je nemyslitelné, aby žili bez cibule a česneku. Mojžíšovou starostí bylo, aby těchto dvou potravin, které mohou být také zároveň i léky, měli vždy dostatek.

Oč snazší je do sebe sypat prášky po hrstech. Je to pohodlné a hlavně to často ihned „zabírá“, ale pak ty konce. Když si vezmete do ruky seznam léků vydávaný pro potřeby lékařů a farmaceutů, vždy jednou za dva, někdy až za pět let pak, pokud nejste zběhlí ve čtení takovýchto příruček, ustrnete: takřka každý lék má nějakou kontraindikaci nebo nějaké vedlejší nežádoucí účinky. O cytostatických lécích se říká, že jsou nejtoxičtější ze všech léků. Když si to přeložíme, pak vlastně dostaneme básnický obraz, tzv. oxymoron: nejjedovatější lék. Máchův Máj je bohatý na podobné obrazy, připomeňme si aspoň dva: strhané harfy tón, mrtvé milenky cit.

Copak to lékaři nevědí? Ale vědí, jako cukráři vědí, že jejich výrobky při nejlepším kazí zuby. Pamlsky si můžeme odříci, to již odvisí od naší ukázněnosti nebo neukázněnosti. Avšak lékaři, když chtějí pomoci, musí často volit, chtě nechtě, mezi dvěma zly a preferovat to zlo menší. Víme, že i medicína podléhá módam, a občas vyhlášená nejúčinnější metoda je ze dne na den zavržena. Právě tak současná farmacie prodělává v posledních letech jistou přeměnu.

Věda po ní žádala, aby byla schopna přesně říci, která ze složek léku je nejúčinnější, a tento požadavek vlastně vedl ke koncepci chemoterapie. Protože u léku synteticky připravených lze přesně definovat jak účinky pozitivní, tak i negativní a stanovit jejich vzájemné poměry. A byla to zase věda, která nakonec přece jen zjistila, že se bez léků z přírodních produktů neobejdeme, zejména tehdy, jestliže se nám podaří získat z nich účinné složky v přirozených komplexech.

Tělo si s nimi lépe poradí a rádo je přijme. Navíc většinou nemají vedlejší negativní účinky, kontraindikace a nedeponují se v organismu. Doba babek kořenářek, tak jak ji známe z minulosti, již zřejmě nenastane. Ale mnohému se od nich určitě budeme muset učit. Důsledně pracovat s přírodními látkami a šetrně s nimi zacházet. Fosfor můžeme dostat v tabletě, ale mnohem přirozenější formou pro organismus je, jestliže jej dostaneme z čerstvých sardinek nebo z odvaru z jasanové kůry. Není to sice čistý fosfor, ale je v takové podobě, jaké tělo rádo akceptuje a membrány buněk rády propustí.

Z těchto zkušeností se vychází zejména v poslední době. Už se ví, že mnohé čisté látky, synteticky připravené, byť i neškodné, organismem projdou, ale bez efektu. Proto ne náhodou mohutné farmaceutické koncerny začaly vyrábět tablety z drcených bylin.

Biotechnologie, moderní koncepce, využívá nejlepších znalostí současné chemie a biochemie, aby z přírodních produktů získala nejúčinnější složky, a co nejméně jim při výrobním postupu ublížila. Takže ke cti vlastně zase přijdou i staré receptury a věřme, že se nám podaří jejich účinky ještě znásobit. Pan páter se velice zajímal o nové směry, které sebou biotechnologie nesla. Ta mu promlouvala z duše. Jenom vždy upozorňoval, abychom nezapomínali, že v dnešní době i přírodní základna pro výrobu nových, jak říkáme biostimulátorů, nebude pro nás vždy bez rizika. Musíme hlídat čistotu použitých přírodních surovin pro výrobu léků.

Recepty pana pátera berme také v mnoha směrech jako podnět, pro vypracování třeba některých nových technologií. Někde se asi bez nich neobejdeme přímo v takové podobě, jak je právě doporučuje. Už zmíněná cibule a česnek obsahují mnoho účinných silicí, které se asi budou těžko uchovávat a konzervací by zřejmě ztratily na svém komplexním efektivním účinku. Takže jejich bezprostřední použití ve formě obkladů bude asi stále dlouho ještě nezastupitelné.

Dříve, než se začtete do jeho jednotlivých rad, jak si poradit s tím kterým neduhem, je třeba, abychom si uvědomili některé obecné principy, které pan páter ctil ve své terapii. Nelze do organismu jenom „sypat a sypat“, jak říkával, ale musíme z organismu především „tahat a tahat“ to, co do něho nepatří. Jakmile začneme pít čaj, hned souběžně s tím je třeba přikládat obklady. Např. jsou-li předepsané obklady na játra, ta hned na přiložený obklad začnou reagovat zvýšenou tvorbou krve. Může se dokonce zdát, že v prvních čtyřiadvaceti hodinách nebo už i po osmi hodinách po zahájení procedury budeme mít pocit zhoršení stavu, že začne i něco bolet, co dříve nebolelo. To je většinou známka toho, že v organismu nastává náprava.

Je třeba se ještě zmínit o jeho další zásadě a řekl bych i jisté nevraživosti. Podle něho terapie musí být přísnou individuální záležitostí. Je to jistě pravda. Proto nerad viděl, když si pacienti hned ještě u branky mezi sebou opisovali recepty. Postupně však přibylo takové množství pacientů, že chtě nechtě musel pan páter vypracovat určité všeobecné pokyny, aby je nemusel do nekonečna opakovat a aspoň si zčásti šetřil čas.

Co naplat, pan páter zemřel, a tak jsme rádi, že se nám aspoň některé z jeho rad uchovaly. A protože z nich je většina spíše obecného charakteru a neradí k používání škodlivých prostředků, dovolili jsme si je shromáždit a předem také konzultovat.

Všeobecné pokyny

Všechny čaje a koupele je nejlepší připravovat z čerstvě natrhaných bylin. Byliny sušíme hlavně pro období, kdy se v přírodě nevyskytují. Vše používáme co nejkvalitnější. Zde si dovolíme učinit malé poopravení: z bylin čerstvě usušených. Sám proces sušení bylin pro jejich budoucí používání je často užitečný.

Přesličku bychom měli sbírat jen polní.

Hrst se rovná 3 velkým zarovnaným lžícím.

Čaje a koupele nepřipravovat v hliníkovém nádobí. Ideální jsou konvice Simax nebo nádobí s nepoškozeným smaltem.

Byliny pro koupele se vaří 8 – 12 minut, čaje se vaří 7-8 minut. Ihned se pak slijí. Nenechat tedy louhovat po vaření. Poté mohou být v nádobě dokud je nebudeme potřebovat, případně i do dalšího dne.

Spárování se, týká voňavých bylinek jako jsou pelyněk, heřmánek, máta peprná, mateřídouška, sedmikrásky apod. Přeleji se vařící vodou, zálivku nechat odstát 6-10 minut, pak slít.

Gázu na obklady i jiné nebarevné látky nikdy neprat v prášcích, po použití propláchnout vodou, při praní používat mýdla ať již práškového nebo vločkového.

Citron pomáhá odstraňovat z těla kyselinu močovou. Je vhodný při větší konzumaci hovězího masa.

Mateřídouška je obecně účinná proti skleroze, zlepšuje spánek, celkově zklidňuje. Čaj z ní můžeme pít po celý rok bez vedlejších účinků.

Šunku příliš pan páter nedoporučoval, zejména průmyslově připravovanou, kdo si v ní však libuje, tomu doporučoval častěji vypít na lačno čaj z pelyňku. Navíc pelyněk má tu vlastnost, že pomáhá z organismu vypuzovat červíky, které i v opouzdřené formě sebou může šunka přinést.

Čaj z přesličky nám pomáhá odstraňovat z organismu hliník.

Po větší konzumaci vajec, zejména od slepic nepřirozeně chovaných, je třeba pít čaj z řebříčku. Nepoužívat řebříček růžový.

Kdyby došlo k předávkování čajů z bylin, pak je vhodný čaj z třezalky.

Používáme-li tzv. žitovku pro přípravu kávy, tak bychom měli vědět, že zároveň čistí krev.

V naší stravě by měla být denně zastoupena petržel a mrkev, upřednostňovat bychom je měli v syrovém stavu.

Kojencům by se neměl dávat Sunar příliš koncentrovaný, pouze dvě odměrky na 250 ml. Jinak hrozí nebezpečí výrazného zhoršení funkce jater, mohou být vyvolány i nervové otřesy až stavy bezvědomí. Potřebný vápník mohou obdržet z čaje: 1 květ řepíku lékařského a 1 květ sedmikrásky přelít půl šálkem vřelé vody.

„Na přípravu pudinku pro děti je nejlépe používat kukuřičný škrob, vyvarujeme se nebezpečí, které na nás číhá v bramborovém škrobu a sice, že by mohl obsahovat solanin.

Dětem zásadně sladit karamelem.

Dětem nekupovat uměle barvené cukrovinky.

Pro zdárný vývoj zubů u dětí je výhodné jídlo z ovesných vloček v jakékoliv podobě aspoň 2x týdně.

Na prázdný žaludek se vyvarovat pití studených nápojů, včetně čisté vody, dokud něco nepojíme. Vyvarujeme se nebezpečí zhoršení funkce sliznice žaludku. Jestliže tuto zásadu porušujeme, pak je potřeba si připravit směs: 2 dcl medu a 2 lžíce křenu, dobře promíchat a požít každý den 1 lžičku, tak si opět znormalizujeme funkci žaludku.

Ovoce a zeleninu omývat v následujícím roztoku: 1l vody, 1 lžíce soli a 1 lžíce octa. Nahnilé ovoce nevykrajovat, ale vůbec nejíst, protože je nebezpečí, že plíseň je již prorostlá do celého kusu. Pan páter nikdy nedoporučoval ovocné dny, protože byl přesvědčen, že v takovýchto dnech dojde k přílišnému dráždění ledvin a tlustého střeva.

Po přílišném používání léků musíme počítat s tím, že po nich zůstane mnoho nevhodných látek v těle. Na jejich vyplavování se doporučuje svařit v 1/2 1 vody 1 lžíci dubové kůry a vypít aspoň lx týdně.

Po opalování spáleniny natírat silně zředěným octem.

Rady a recepty další

Negativní vliv chloru ve vodě lze zmírnit, jestliže svaříme dvě nebo tři lžíce heřmánku ve vodě a vlejeme tento odvar do koupele.

Karamelu pan páter přisuzoval neobyčejný význam. Vůči bílému cukru měl výhrady, protože předpokládal, že je jednou z příčin překyselení žaludku, což zase vyvolává bolesti hlavy a migrény. Organismus spotřebuje mnoho minerálů, aby bílý cukr přeměnil na zásaditý a mohl z něho mít správný užitek. Proto je třeba organismu vycházet vstříc a nabídnout tělu cukr v takové podobě, aby jej co nejméně zatěžoval a uložil se v něm jako čistá energetická zásoba.

Pro cukr v naší oblasti, tj. pro řepný, je nejlepší, jestliže jej budeme užívat ve formě karamelu. Připravíme si jej tak, že na pánev dáme dvě-tři lžíce vody, 1 dkg omastku a rozpouštíme 1/2 kg bílého cukru tak dlouho, dokud nebude mít hnědou barvu, spíše světlehnědou. Pak jej přelejeme na připravenou plochu a ještě za tepla nakrájíme na přiměřené kostky. A ty pak používáme ke slazení, nebo při únavě v práci můžeme si nechat rozpustit dvě tři kostky v ústech.

Takto připravený cukr se vlastně stává zásaditým a nepotřebuje si hledat v těle minerály pro své další zpracování. Tímto cukrem můžeme sladit malým dětem a uchráníme je před překyselením žaludku. A těm, co jdou z migrény do migrény a nedovedou si přitom odpustit silně slazenou kávu, těm především radíme, už zítra sladit jen karamelem. Před tzv. surovým cukrem pan páter varoval, protože obsahuje mnoho škodlivých látek, zejména v dnešní době, kdy se nadužívá umělých hnojiv.

Jestliže příčinou překyselenosti žaludku je přílišná konzumace ovoce, pak v tomto případě se lze držet zásady tímtéž na totéž, kyselým na kyselé a s úspěchem zde použít šťávu z citronu. Překyselenost po sladkostech a po cukru lze zmírnit hořčinou nebo čajem obsahujícím hořčinu, tj. čajem z pelyňku, řebříčku apod.

Na některý druh bolesti hlavy p, páter doporučoval použít odvaru z majoránky, který se použije pro teplý obklad kolem hlavy. Je vhodné tento teplý obklad 3x po sobě zopakovat vždy po dobu 20 minut. Nebo na čelo přikládat směs 3 vrchovatých lžic nastrouhané mrkve smíchané s 1 polévkovou lžíci citrónové šťávy, nechat působit po dobu 1 hodiny, zopakovat l0x až 18x. Jsou-li bolesti úporné. Na bolesti hlavy z překyselení žaludku pan páter doporučoval denně konzumaci petržele, protože je zásaditá nebo pít odpar z nati nebo kořene petržele.

Po úžehu na čelo dát tvaroh prohřátý na pokojovou teplotu.

Na bolesti trojklanného nervu nebo bolestí nervů i zubů si připravíme mazání tak, že do sklenice do jedné třetiny napěchujeme třezalku, zbytek zalejeme slivovicí, necháme vyluhovat aspoň 4 dny a pak tímto mazáním potíráme bolestivá místa. Je dobré mít takovéto mazání připravené předem.

Z třezalky je rovněž účinný olej na menší popáleniny. Do 1/2 1 olivového oleje dáme 2 hrsti květů třezalky, po čtyřech dnech přidáme opět 2 hrstě a necháme vyluhovat aspoň 14 dnů. Výhodnější je doba 2 měsíců.

Na zlepšení paměti zejména pro studenty je vhodný odvar ze dvou lžic jasanových větviček, 1 lžíce šípkových větviček do 3/4 1 vody, 8 min, vařit, pít po jídle aspoň po dobu tří týdnů.

Pozitivně lze působit na zrak pomocí obkladů z teplého odvaru 3 lžic kmínu, 1 hrsti bezinkových větviček nebo květů, vařit 10 minut, do odvaru namočit kaliko 4x přeložené (neprané v prášcích), přikládat teplé 4x za sebou po 10 minutách, zbytek odvaru ohřát druhý den a opakovat po 8 až 12 dnů.

Podpořit tvorbu krvinek můžeme zevním přiložením na slezinu směsi 1/2 kostky tvarohu, 3 rozetřených stroužků česneku a 1 lžičky zázvoru, vše dobře promísit, nechat působit 2 hodiny a opakovat tři dny. Podporujeme tím také činnost sleziny samotné.

Povzbuzení činosti jater zevním přiložením následující směsi: 20 dkg cibule, 20 dkg tvarohu, 2 lžíce křenu, na 2 hod., opakovat obden, 5x po sobě.

Jak se nepřipravit o dobrou pochoutku, o naše brambory, a přitom se nebát za určitých okolností jejich negativních vlivů? Na to měl pan páter následující radu, doporučoval vařit brambory s mrkví. Na jaře, kdy jsou brambory zelené nebo kdykoliv již máme podezření, že začínají zelenat nebo klíčit, při jejich vaření, ať již ve slupce nebo bez slupky, radil přidávat kmín. Zelené brambory však máme vždy vyloučit, jakmile začneme připravovat naše pokrmy. Navíc neuškodí, zejména na jaře, jestliže si občas k večeři uvaříme čaj z kmínu nebo se k obědu připraví velice chutná kmínová polévka.

Negativní vliv zelených brambor se nám mohl projevit na malém mozku, pak lze doporučit zevně směs 1/2 kostky tvarohu a 2 rozetřených stroužků česneku, opakovat 2x týdně vždy po dobu 2 hodin.

Máme-li obavy, že brambory obsahují mnoho dusíku, pak do vody, v které je vaříme, přidáme dubovou kůru.

Protože dubové kůře pan páter přikládal velký význam, vždy se staral, aby byla co nejkvalitnější a byl tak zaručen její účinný vliv na náš organismus. Nedůvěřoval dubové kůře, která se prodávala v obchodech, protože většinou již po otevření sáčku bylo zřejmé, že se jedná o drcenou dubovou kůru z pokácených starých stromů. Takováto dubová kůra již neobsahuje tolik účinných látek, jako dubová kůra relativně mladá. Tu lze získat z větví – větviček, které nejsou silnější jak prst. Zejména na jaře se velice dobře z větví svléká, lze ji samozřejmě získávat při naléhavé potřebě po celý rok. Zcela tenké větvičky můžeme nalámat přímo a nechat sušit s dubovou kůrou. Pokud jste nepili čaj z dubové kůry, zejména z takové, jak vám radíme, zkuste jej a oblíbíte si jej pro jeho lahodnost.

Proti uvolněným a vystouplým žilám je výhodná koupel končetin ve vývaru z olšových větviček nebo končetiny můžeme zabalit do teplých obkladů z tohoto vývaru. Na křečové žíly pan páter doporučoval zabalit lýtka do obkladu z kyselého zelí na dobu 1 hod., opakovat pět dnů za sebou.

Protože tento problém je velice rozšířen, takřka masově, rádi bychom zde ještě doporučili praxi známého lékaře z teplických lázní, Gabriela Urbánka, který učil své pacienty tzv. cévní gymnastice. Nebojte se její náročností, je to gymnastika pro líné. Před spaním si lehneme na záda, kolmo zvedneme jednu nohu a jednu ruku na dvě minuty (libovolně kterou), pak druhou nohu a druhou ruku na tutéž dobu. Protože zde působí zákon zemské přitažlivosti, krev se nám stáhne, sami přímo vidíme, jak nám naše žíly, které nám dělaly starosti, mizí. Tím dáváme žilám možnost, aby se aspoň na chvíli částečně odkrvily a měly čas se stáhnout a rozpomenout se na svoji dřívější elastičnost. Nechce to ani mnoho trpělivosti a času a uvidíte, že se dostaví až překvapivý efekt. Uleví se i těm, co v noci dostávají křeče do nohou. Pak si lehneme na dvě minuty na břicho, můžeme přitom ohnout nohy v kolenou vzhůru. Tím ulevíme žilnímu systému v okolí celé páteře a přispějeme k lepší výměně krve v tomto systému. Přes den neuškodí, když si uděláme tzv. kočičí hřbet. Mnohé cviky v józe jsou vlastně také cévní gymnastikou.

Proč taková cvičení? Člověk vždy nechodil vzpřímeně, ale dlouhou dobu po čtyřech a k tomuto stylu chůze dostal odpovídající žilní a cévní systém. Ten se bohužel nezměnil, když jsme začali chodit jen po dvou. Pak mnohé cirkulační procesy v našem těle jsou zdánlivě nerozumné ve vztahu k zemské přitažlivosti. Ale když si stoupneme na všechny čtyři, už tento nedostatek mizí. Za vzpřímenou chůzi platíme daň.

Snažme se proto tělu ulevit cévní gymnastikou. Z předchozích řádků víme, jak velký význam p, páter přikládal přívodu dobré krve k potřebnému orgánu. Tomuto přívodu můžeme pomoci, jak jsme výše řekli, nejen obklady.

Penicilin. V zásadě byl pan páter proti užívání penicilinu. Když již bylo nezbytné jeho použití, pak po penicilinové kúře doporučoval, aby si pacienti dávali aspoň třikrát za sebou na játra kostku tvarohu s rozkrájenou cibulí. Velice nabádal hlídat záruční lhůtu penicilinu a nikdy jej doma neskladovat pro „strýčka Příhodu“. Starý penicilin podléhá zkáze a jestliže jsme jej přesto použili, pak v tomto případě je nutno ještě navíc užívat čaj z mladé dubové kůry. Nic si neublížíme, když obě metody vždy zkombinujeme, tj. jak cibuli s tvarohem na játra, tak čaj z dubové kůry. Ten nám pomáhá také vždy proti dusíku v organismu.

Plísně. Proti plísním vyvolávajícím jistý druh zápalu plic, které jsou původem z rybího masa, právě tak proti určitému chřipkovému jevu vyvolanému toxiny plísní z mléka usazenými v nosohltanu je vhodné rozetřít dva až tři stroužky česneku a smíchat s tvarohem. Poté přiložit na horní hroty plic, opakovat po tři dny, a navíc ještě čichat k rozemnutému česneku. Jestliže pod vlivem plísňových toxinů z mléka došlo i k zasažení mozkové blány, pak se doporučuje česnek s tvarohem přikládat rovněž na čelo.

Proti plísním a jejich toxinům z čokolády a čokoládových bonbonů se doporučuje do 0,5 1 vody dát 10 hřebíčků, 3 bobkové listy, lžíci kokosové moučky, nechat minutu povařit a hned zcedit. A tento odvar pít přes den.

Svaly. Jestliže došlo k ochabnutí svalstva u dětí po pití mléka od krav léčených antibiotiky, pak na zlepšení tohoto stavu a jejich posílení lze použít vývaru z ovesné slámy ve formě obkladů.

Jednu neobvyklou terapii navrhoval p, páter pro naše ošacení. Krymplenové šaty ponořit na dvacet minut do odvaru česneku a fenyklu. Těhotné ženy by je neměly vůbec nosit. Punčocháče z umělé hmoty před použitím ponořit do koupele z dubové kůry a fenyklu po stejnou dobu. Tato rada se nám zdá poněkud magická. Že by umělá mrtvá hmota chtěla poslouchat čaje?

Otřes mozku, stres, uleknutí. Dvě lžíce mateřídoušky přelít 0,5 litrem vařící vody, nechat 6 minut ustát a přes den popíjet. Pan páter byl přesvědčen, že mateřídouška uspišuje léčbu slabých víronů, spíše mikrovíronů, s kterými vždy při otřesu mozku nebo mozkové mrtvici musíme počítat.

Modřiny na hlavě. Na modřinu položíme obklad z pokrájené cibule a pak přiložíme tvaroh s rozetřeným česnekem.

Jakmile na jaře začneme ve větší míře konzumovat především zelenou zeleninu, saláty apod. může nastat v našem organismu nedostatek kyseliny křemičité. Proto bychom měli preventivně pít čaj z přesličky polní a kopřivy, protože kyselinu křemičitou v hojné míře obsahují. Vařit je ve vodě po dobu 12 minut. Velké množství kyseliny křemičité obsahuje rovněž čočka.

Proti krvácení zapříčiněnému injekcemi připravenými z výtažků námele, jestliže došlo k předávkování, lze použít čaj z květů chrpy, které se přelejí vařící vodou, a nechá se šest minut ustát, poté se čaj slije a pije přes den po dobu 14 dnů. Tentýž čaj se používá, pokud došlo k otravě z námelu přímo, který se dostal při mletí obilí do mouky.

Proti vypadávání vlasů a nadměrné tvorbě lupů použít hrst kaštanových větviček do 1/2 1 vody, 12 min, vařit, jedenkrát týdně tímto odvarem proplachovat vlasy a masírovat pokožku. Když máme vlasy světlejší, můžeme přidat heřmánek, jestliže je máme tmavší, pak jitrocel.

Na mastné vlasy a při nadměrné tvorbě lupů se doporučuje 1 hrst dubové kůry, 5 stroužků česneku, do 2 1 vody, 8 minut vařit, pak obklady 4 – 5x za sebou, tj. po 5 dnů.

Na tzv. druh honkongské chřipky která vzniká pod vlivem toxinů z plísní vzniklých ve špatně silážované kukuřici jež přešly do mléka, je třeba nejdříve pít čaj z bezinky, a to buď z plodů nebo květů, aspoň 14 dnů denně. Potom na hroty plic přiložit obklad z rozpařené cibule po dobu dvou hodin, opakovat po pět dnů. Rozpařená cibule pomůže k lepšímu prokrvení a zároveň na játra přiložit po tři dny za sebou kostku tvarohu s cibulí nakrájenou na kostičky.

Pro zlepšení stavu zmenšené dělohy, zapříčiněné hormonálními poruchami, nebo jedná-li se o dědičnou vadu z těchže příčin, pan páter doporučoval přikládat zvenčí tvaroh z plnotučného mléka.

Při nepravidelnosti a vynechávání menstruačního cyklu, na tzv. „zastydlou menstruaci“, pan páter doporučoval přikládat zevně na dělohu obdklad z rozpařené cibule, opakovat po 2 až 4 dny za sebou.

Proti zhoršování funkce brzlíku a tvrdnutí dělohy a prostaty přiložit obklad z 20 dkg podušené cibule po dobu 4 minut, během dušení přidat 4 lžíce anýzu, teplé přiložit na příslušné místo na těle na dobu 2 hodin, 3 dny po sobě opakovat.

Pro zmírnění artrózy lze připravit odvar: do 1/2 1 vody lžíci nastrouhané mrkve, lžíci nastrouhaného křenu a lžičku kmínu. 5 minut povařit a přes den natírat bolestivá místa.

Tučná jídla přepálený tuk, řízky, husy, kachny nám mohou za nějaký čas po obědě, ač jsme je snědli s chutí, činit potíže. Jestliže jsme již takovou zkušenost udělali a nechceme se naší oblíbené stravy zříci, pak si po obědě připravíme čaj z máty peprné. Obecně při nevolnosti po jídle lze doporučit odvar z 1/2 citronu i s kůrou, 2 lžíce dubové kůry do 1/2 1 vody, vařit 6 – 7 minut.

Proti revmatismu je vhodný odvar z křene, kořene pampelišky a jehlice trnité. Tento odvar se pije přes den. Křen působí na nervový systém, toto působení usnadňuje roztahování cév, kořen pampelišky pomáhá_při trávení bílkovin a jehlice trnitá má močopudné vlastnosti.        

Trvání zápalu plic lze podstatně zkrátit, jestliže použijeme staré osvědčené metody, tj. křenové placky. Ta se připraví tak, že se nastrouhá 20 dkg syrových brambor vymačká se z nich voda a dobře se smíchají se 3 lžícemi nastrouhaného křenu. Takto připravená křenová placka se pak přiloží cca po dobu 20 minut na místo proti pravé plíci a na tutéž dobu proti levé. Doporučuje se místo před tím namastit sádlem nebo olejem a křenovou placku pokládat přes gázu. V tomtéž dnu lze křenovou placku použít případně ještě i na jiné místo, třeba na revmatické koleno. Tato procedura se opakuje třetí a pátý den, vždy s čerstvou křenovou plackou. Její funkce je především v tom, že vyvolá lokální prokrvení, tím se v určitém místě zvýší krevní oběh, což má za následek optimální přísun živin a optimální odsun negativních látek z postiženého místa.

Po prodělaných chřipkách se doporučuje přiložit na hroty plic na 2 hodiny obklad z pokrájené syrové cibule, nebo z podušené cibule. Opakovat po dobu 3 dnů. Při chřipkách a nastuzeních jsou rovněž vhodné koupele z větviček bezinky a jeřabiny.

V   chřipkovém období těm, kdo nemají mandle, p, páter doporučoval pít čaj z řepíku. Do 1/2 vody 1 lžíce řepíku, 5 min, vařit, scedit a vypít.

Při rozbrázděných mandlích denně kloktat následující roztok: do šálku vody buď 1 lžičku soli nebo 1 lžíci citronu.

V   rodinách, kde se vyskytovaly nebo vyskytují nemoci jako TBC, bronchiální potíže, zápaly plic, doporučuje se pít na jaře odvar z 10 květů podbělu do 1/2 vody, 7 min, vařit, užívat po tři neděle. Tento čaj posiluje plíce. V zimě pít čaj ze sušených květů oranžových měsíčků, postup při přípravě je obdobný jako v předchozím případě.

Při sarkomu jako pomocná terapie se osvědčily obklady z pelyňku, minimálně však aspoň 18 dnů po sobě zopakované.

Anemie může být také záležitostí dědičnou v rodinách, kde se hodně pilo červené víno nebo jedlo červené hroznové víno, či švestky a švestková povidla. Pak bychom měli konzumaci výše uvedeného výrazně omezit. A použít osvědčené středověké metody: totéž na totéž, ale z druhé strany a natírat místo, kde se nacházejí játra, červeným vínem.

Na modřiny způsobené úhozem nebo pádem a na různé hematomy je nejvhodnější aspoň třikrát za sebou použít obklad ze syrové cibule nakrájené na kostičky.       

Při výronu, který se některým z nás často opakuje, a pokud máme jistotu, že nedošlo k vážnějšímu poranění, doporučuje se ihned použít opět obkladu ze syrové cibule nakrájené na kostičky. Po výronu dojde k potrhání velkého množství kapilár a tak k lokálnímu trombotickému stavu, což zabraňuje dobré cirkulaci a dokonce umožňuje usazování nevhodných látek. Syrová cibule působí proti tomuto lokálnímu trombotickému stavu, obnovuje cirkulaci v kapilárách, tím dochází k dobré výživě právě postiženého místa a k výraznému zmírnění bolestivostí. Zopakovat nejméně třikrát.

Malé děti, které ještě nechodí, ale již se batolí po čtyřech, mívají někdy modřiny na kolenou. Toto je způsobeno nedostatkem kyseliny křemičité a pro nápravu se osvědčuje slabý odvar z kopřiv nebo přesličky.Asi by nikdo nehledal souvislosti mezi žlučníkovými a ledvinovými kameny a nedostatečnou funkcí plic, tj. nedostatkem kyslíku v organismu. Pan páter nejednou zdůrazňoval, že jakmile nemáme v pořádku plíce, zhorší se funkce jater. Pro tuto zhoršenou funkci jater používal termínu, že dojde k „zašlemování“ jater, a tento stav pak vede ke tvorbě žlučníkových kamenů a může zapříčinit nepřímo i tvorbu kamenů v ledvinách. Proto podle p, pátera nemá smysl provádět operaci žlučníkových kamenů, dokud nezlepšíme funkci plic. A dokud nezlepšíme funkci jaterní buňky ve smyslu podpory oxidativních pochodů. V tomto případě všem doporučuje kromě rad p, pátera na zlepšení funkce plic naučit se základní dech joginský, a ten denně aspoň 5 minut provozovat.

Při infekční žloutence přikládat aspoň 6 dnů po sobě na 2 hod, zevně na játra nahřátou kostku tvarohu s 6 rozetřenými stroužky česneku. K tomu pít čaj: do 1/2 vody 1 lžíce dubové kůry, 1 lžíce přesličky, 1 lžíce třezalky, 1 lžíce řebříčku, 7 min, vařit, scedit, vypít každý den po dobu 14 dnů, při dodržování předepsané diety.

Při bolestech žlučníku si dáme obklad kolem pasu, roztok si připravíme následovně: do 2,5 1 vody 4 lžíce fenyklu, vaříme 8 min. Obklad přikládáme vždy teplý 5x za sebou po 10 min. Ráno k tomu popíjíme čaj: do 1/4 1 vody 1 lžíce fenyklu, 8 min, vařit. Kdo trpí často na bolesti žlučníku, měl by vždy po tučnějším jídle vypít čaj: do 1/2 vody dáme 1 lžíci kořene pampelišky, 1 lžíci fenyklu, 7 min, vařit, poté scedit.

Příčin nedostatečné funkce plic může být mnoho. Nedoléčený zápal plic, nedoléčená (zastuzená) chřipka, nadýchání se pachů z plynů, svítiplynu, nafty, benzinu, nebo u svářečů to mohou být usazené páry na plících vznikající při sváření. Další příčinou může být zánět pohrudnice apod.

Písek v ledvinách je většinou zapříčiněn překyseleností organismu, proto je třeba po určitou dobu vyřadit ovoce a zeleninu, lze však jíst hrušky a ze zeleniny petržel, dále pít čaj z pampelišek, z pelyňku, sladit karamelem. Občas použít syrovou cibuli jako obklad na močový měchýř, nezadržovat moč, jestliže se nám hlásí potřeba k močení.

Na upravení funkce ledvin je vhodný čaj z lípových větviček (ne květů!), 1 lžíce na 1/2 vody, 7 min, vařit, pít po 3 týdny. Zároveň zevně potírat ledviny slivovicí.

Angína je jednou z nemocí, která nás dost často postihuje. Pan páter pro různé druhy doporučoval rozličný postup. Na angínu, která není doprovázena horečkami, přikládat na noc na krk obklady ze syrové cibule nakrájené na kostičky cca 15 – 20 dkg, opakovat denně, dokud bolesti nezmizí. Při angíně s horečkou, záškrtu a spalničkách zejména u malých dětí doporučoval zábal krku z odvaru 1 hrsti pelyňku, přelít 2 1 vřelé vody, nechat 6 minut odstát. Teplý obklad se přikládá 4 – 5x po 2 hodinách vždy na dobu 20 minut, na noc se pak přikládá na krk syrová cibule. Při hnisavé angíně, rovněž při potížích s mandlemi, přiložit na krk teplý obklad z 20 dkg pokrájené cibule, která se podusí se 3 lžícemi vody až zbělá, během dušení se přidají 3 lžíce anýzu. Přiložit na dvě hodiny, 2x zopakovat za sebou.

Na bolesti v krku používáme čaj připravený z 1 lžíce dubové kůry, 1/2 citronu i s kůrou a petržel, kořen nebo nať, vaříme v l/2_vody 8 min., tento čaj pijeme po 6 dnu za sebou.

Čaj proti kašli se připravuje následovně: 1 lžíce řebříčku, 7 kusů hřebíčku, 1 lžíce podbělu, 1 lžíce kmínu, 1 lžíce dubové kůry, lžička citronu a lžíce medu, vše do 1/2 1 vody 8 min, vařit, ihned scedit. Pít denně po dobu 7 – 14 dnů.

Při potížích hlasu inhalovat následující odvar: do 1l vody 3 stroužky česneku, 1 lžíci kmínu, hrst bezinkových větviček, 8 min, vařit a vdechovat po dobu 10 min., se stejným odvarem zopakovat po 1 hod, vdechování nosem i ústy.

Při teplotách provádět zábaly hrudníku a krku. Do 5l vody dáme hrst dubové kůry, hrst přesličky, hrst větviček černého bezu, hrst pelyňku, 4 stroužky česneku, malou cibuli, 3 lžíce fenyklu. Je-li příčinou teplot prochladnutí, doporučuje se ještě přidat hrst větviček nebo kuliček jeřabiny. Všechno vařit 9 min., pak ještě přidat hrst heřmánku a ještě vařit 1 min., a scedit. Do toho namočit prostěradlo a přikládat křížem přes hruď a ramena, ještě jeden obklad přes krk. Přikrýt dekou, aby aspoň 10 min, zůstalo prostěradlo teplé, znovu namočit do teplého odvaru a opakovat po dobu 1 až 1,5 hod. Při nižších teplotách z téže směsi stejným způsobem lze připravit koupel. Celých 5 l se vleje do vany a zůstat ve vaně s vodou až po krk 20 min.

Při zánětlivém procesu v nose se připraví odvar z 3 lžic dubové kůry, 3 lžic přesličky, 3 stroužku česneku, vařit 8 min, ve 2 1 vody, v tomto odvaru namočit tampony a vkládat na 10 min, do nosu, střídavě do každé dírky 6x.

Při problémech s nosními dutinami krátce podusit 20 dkg cibule a přiložit na obě tváře na dobu 2 hod., opakovat po 2 dny po sobě.

Konstruktivní vápník pro organismus lze získat především z chudobky (sedmikrásky) a řepíku lékařského. Na nedostatečně vyvinuté nebo pokažené zuby u dětí po užívání antibiotik p, páter doporučoval přelít sedm chudobek šálkem vařící vody, nechat 6 minut ustát a minimálně po tři neděle pít. Tím organismus dostane vápník v takové podobě, která je pro něj nejpřijatelnější.

Jestliže se u někoho vyskytne růže (onemocnění), nesmí se místa na těle, kde se růže vyskytuje, omývat vodou, ale musí se nejprve potřít lesním (tmavým) medem. Za původce růže p, páter považoval infekci, kterou jsme se nakazili v lese. Trpívali jí často lidé, kteří spali na matracích vycpaných lesní trávou.

Herpes pan páter považoval za chorobu příbuznou růži, právě tak pásový opar, jeden z druhu herpesu, který se většinou vyskytuje u dospělých a u dětí zřídka. Proto rovněž varoval před tím, aby se zasažená místa potírala vodou, v domnění, že dojde ke zmírnění bolesti. Dojde pouze ke ztvrdnutí vyrážky, a ta se potom úporně brání léčení. Nejprve je třeba místo zasažené herpesem potřít lesním medem a pak se dvakrát nebo třikrát vykoupat v odvaru z janovce.

Na zmírnění příznaků červenky je vhodné pít čaj z dubové kůry nebo z žaludů. Po prodělaných spalničkách je třeba organismus pročistit, a k tomu je nejvhodnější čaj z heřmánku a neuškodí ani odvar z heřmánku nalít do koupele. O spalničkách lze podle p, pátera také nepřímo uvažovat jako o nemoci střev, a proto z tohoto hlediska je třeba také věnovat pozornost dietě.

Proti kocovině, jejíž příčinou je především nadměrné pití, které vyvolá překyselení žaludku, lze použít čaj z pelyňku nebo řebříčku, případně i z jiné hořčiny jako je chmel. Tedy jsme-li příliš „nachmeleni“, chmel nám zase pomůže, ale ne ve formě piva, především ve formě čaje. I když mnozí instinktivně, mají-li žaludek „na vodě“ snaží se jej srovnat pivem. Čajová varianta je úspěšnější. Kyselost žaludku, jak už víme z jiných souvislostí, nám pomůže zmírnit citrónová šťáva.

Proti anemii která má tentokrát původ v dřívější přespřílišné konzumaci cibule, nebo jsme anemii takovéhoto charakteru zdědili po předcích, je nutno zcela vyloučit cibuli z jídelníčku a použít nakrájenou cibuli zvenčí jako obklad na játra, po dobu 2 hod., minimálně 20 dkg cibulek Aspoň 5x zopakovat po pět dnů za sebou. Ostruhy jsou jednou z nejčastějších příčin naší nedobré nálady. Stěžují nám nejen chůzi, ale často je vnímáme také jako kosmetickou závadu. Jednou z jejich příčin je usazování kyseliny močové, jak jsme si řekli v předešlé kapitole. Pan páter doporučoval před spaním na dvacet minut rozpařit nohy v horké vodě: do 4 1 vody rozpustit tři lžíce soli a na noc zabalit ohrožené místo do obkladu s rozkrájenou syrovou cibulí. Zopakovat 5x až 7x. Dbát při tom, abychom si stav znovu nepřivodili dalším přísunem kyseliny močové z potravy.

Ženy po porodu mají problémy s vyhřezlým konečníkem, a u někoho může být tento nedostatek rodový. V tomto případě lze použít nastrouhané tři lžíce mrkve, zabalit do gázy a přiložit 3x za sebou po hodině na konečník.

Klasické potíže s konečníkem jsou dvojího charakteru:

vznik hemoroidů, což je záležitost žilního systému, na kterém vznikají bulky, vznik vřídků v okolí konečníku, což je záležitost, která se týká lymfatického systému.

Ty se začínají objevovat jakmile se v esovce (část tlustého střeva) hromadí toxické látky. Jednou z jejich příčin může být nadměrná kozumace uzenin, které jsou vyráběny moderní technologií. Ta urychluje přípravu masa k uzení, ne však optimální formou pro organismus. Dále se pak na těchto potížích podílejí těžko stravitelná koření a zbytky ostrých jídel. Tělo se s těmito látkami snaží vypořádat a lymfatická žláza chce tělu pomoci a nežádoucí látky z těla odstranit. Tehdy vznikají na konečníku bolestivé bulky, ty potom hnisají a praskají a mohou být dokonce doprovázeny krvácením.

Je třeba si uvědomit, že usazené toxické látky v esovce a probíhající hnilobný proces v ní, penetrují rovněž do nejbližšího okolí a celá řada zánětlivých procesů, např. zánět vaječníků u žen, mohou mít právě příčinu v tomto problému a také mohou zabraňovat v nejednom případě i otěhotnění. Tento problém se často těžko zjišťuje, jestliže zánět není výrazný, ale jen latentní.

S hemoroidy, s jedním z postrachů naší doby, lze podle p, pátera úspěšně bojovat, a sice tak, že nakrájíme na jemno syrovou cibuli, zabalíme do gázy a přiložíme na konečník. Někdy už po hodině působení se můžeme dočkat překvapivého efektu. Účinné jsou v tomto směru rovněž obklady namáčené v odvaru dubové kůry a přikládané rovněž na konečník. Můžeme volit i formu koupelí, spíše však touto procedurou doplňujeme předchozí radu.

Vřídky v okolí konečníku již nelze jednoduchou procedurou odstraňovat. Jestliže jsme si v předchozí kapitole diagnóz uvědomili jejich původ, pak terapie musí být zcela odlišná. Dokud se nezbavíme příčiny, tj. uložených toxických látek v konečníku, tak si příliš nepomůžeme.

A zde je pomoc založena na mechanické očistě, a sice pomocí tzv. malé klismy (tj. klystýru – balonku o obsahu asi 0,3 1). Připravíme si čaj z pelyňku, třezalky, heřmánku a řebříčku, všechny byliny ve stejném váhovém poměru, hrst dáme do 1 l vody, povaříme, necháme zchladit na teplotu jakou sneseme, natáhneme do balonku a na 3x za sebou konečník propláchneme. Snažíme se aspoň vždy po dobu 1 minuty udržet v konečníku odvar, aby došlo kromě mechanické očisty také k léčivým účinkům čaje připraveného pro výplach. Nebo můžeme použít jinou variantu očistného čaje tímtéž způsobem. 1 lžíce dubové kůry, 1 lžíce pelyňku, 1 lžíce přesličky. Pak můžeme pro dohojení použít jako „obkladu“ tvarohu, do pětiny kostky rozetřeme jeden stroužek česneku a přiložíme na konečník.

O klystýru učiníme jednu malou osvětovou odbočku. Jak víme, není u nás snad občana, který by neznal Osudy dobrého vojáka Švejka a nepamatoval si, že největším postrachem pro vojíny rakouské armády pobývající na marodce nebo v nemocnici, byl klystýr. Kterou tekutinu tehdy pro klystýr používali nevíme, ale můžeme vás ubezpečit, že ani ten pelyněk, který nám svírá ústa, vůbec tam dole nepocítíte. Pamatujeme si přece, jak srdnatě voják Švejk zavolal, když ho odváděli, aby mu dali klystýr: „Kamarádi a nešetřte mne!“

Takže se nebojte a nešetřete se. V tomto případě méně neznamená více.

A dámám chceme říci, že bylo dobrým zvykem francouzských žen každou neděli po ránu pravidelně používat tuto techniku. A o Francouzkách se ne náhodou říká, že měly jednu z nejhebších pletí. Jak by to s tím asi mohlo souviset? Když se naši „policajti“ v organismu, bílé krvinky, musí stáhnout na jedno postižené místo, tak pak se jich asi nedostává jinde, už se třeba nestihnout starat o naší pleť.A ještě jeden z argumentů ve prospěch klismy. Ve starém Egyptě se o zdraví vyšší vrstvy starali dva specialisté, prvním byl oční lékař a druhý měl vznešený titul: pastýř konečníku. Více již pro osvětu v tomto směru udělat nemůžeme. Myslíme si, že pro prevenci bychom měli všichni tak v našem národě proskribovanou proceduru aspoň jednou za 14 dnů podstoupit. Pánové dobře vědí, jak je rozšířená rakovina konečníku (viz, kapitola Pohled pana pátera na rakovinu) a dámy také vědí své.

Velký ruský vědec I. Mečnikov proslul koncem minulého století větou: „Smrt začíná od střev.“

Proto je třeba, abychom dbali na pravidelnost vyprazdňování. Při zácpě se osvědčují tradičně švestky. Do 1/2l vody dát lžíci švestkových povidel nebo 1 hrst sušených švestek, 6 min, vařit a tento odvar vypít. Rovněž jsou vhodné kompoty z peckovitého ovoce, naloženého však bez pecek.

Opakem zácpy, které je pro nás také nemilý problém, jsou průjmy. Do 1/2 1 vody dáme 1 lžíci listí kostivalu (pro děti lžičku), vaříme 7 min., scedíme a vypijeme. Tento čaj můžeme po hodině opakovat znovu. Jestliže jsou průjmy úporné, pak k 1 lžíci listí kostivalu přidáme ještě 1 lžičku kořene kostivalu. Samozřejmě se vyvarujeme potravy, která průjmy podporuje.

Domníváme-li se, že příčinou průjmu jsou požitá vajíčka, pak připravíme následující čaj: do 1/2 1 vody 1 lžíce listí kostivalu a 1 lžíce dubové kůry. Vařit jako v předchozím případě.

Zánět pohrudnice se dá zmírnit, jestliže zvenčí přiložíme pod lopatky obklad s rozpařené cibule. 20 dkg nakrájené cibule se podleje malým množstvím vody, nechá se asi tři minuty podusit a jakmile zchladne na teplotu, která je pro nás snesitelná, tak ji přiložíme.

Srůsty na pohrudnici, případně v jiných lokalitách, lze odstranit pomocí křenové placky. O jejím významu, účinku a přípravě jsme již psali.

Na bolesti za ušima u dětí, případně i dospělých, zapříčiněných otravou lymfatických žláz nebo jejich nedostatečnou funkcí, lze použít obklady z tvarohu s rozetřeným česnekem a přiložit na bolestivé místo za ušima.

Na otok pod lopatkou lze použít zvenčí tvaroh s cibulí a s křenem.

Pálení žáhy může být způsobeno nedostatečným prosliněním cukrů, škrobů a tučných jídel v ústech, což mívá důvod buď v nedobré funkci slinných žláz nebo v rychlém hltání jídla. Pak také můžeme mít pocit, jakoby se žaludek chtěl takovéto stravy zbavit. Lepší je řádně žvýkat, než chtít vše zachraňovat jedlou sodou.

Proti negativnímu vlivu barev, které působí na naši pokožku, je třeba, abychom se bránili občasným vykoupáním v odvaru: hrst přesličky, hrst třezalky a hrst dubové kůry dáma do 1l vody, 6 minut povaříme a vlijeme do koupele.           

Je-li podezření, že po déle trvajícím zánětu došlo k zvápenatění postiženého místa v organismu, v kterém zánět proběhl, pak lze doporučit následující druh obkladu: podusit 20 dkg cibule, přidat 3 lžíce anýzu, podusit již jen krátce a přiložit zevně nad zvápenatělé místo. Takovýto případ může nastat po zánětu pohrudnice, navíc tento proces může být doprovázen srůsty na pohrudnici, v tomto případě je třeba ještě pokračovat aspoň třikrát za sebou s obkladem z křenové placky ob den, ta by měla uvolnit srůsty na pohrudnici. A potom ještě 3x za sebou, po tři dny použít teplý obklad z odvaru ze tří lžic fenyklu.

Při podezření, že došlo k porušení sliznice v tlustém střevě, je třeba nechat tlusté střevo nejprve odpočinout. Nesmí se konzumovat žádná zelenina, spíše jen moučná strava, protože ta je již zpracována v tenkém střevě, zatímco v tlustém střevě se zpracovává zelenina a různé zbytky masa a uzenin. Doporučuje se v tomto případě také rýžová kaše.

Nezdravé tuky z vlašských ořechů, které máme mnozí v oblibě, protože se traduje, že jsou vhodné na potenci vzhledem k obsahu vitaminu E, se nám mohou usazovat na srdci a vyvolávat potíže. Ty lze zčásti odstranit, když denně sníme 10 lískových oříšků, aspoň po dobu 16 dnů. Jestliže již chceme získat přirozený vitamin E, pak v hojné míře ho obsahují pšeničné klíčky. Ale ani zde nejsme bez nebezpečí, protože v obilných klíčcích se kumulují těžké kovy. Jaké máme řešení? Na vlastní nezamořené zahrádce si vypěstovat záhon pšenice. Bohatě nám postačí pro rodinné štěstí.

Při cukrovce pan páter doporučoval čaj z plodů jeřabiny a nati vřesu do 1/2 1 vody, nechat 8 min, vařit a přes den pít. Tento čaj je vhodný také proti skleróze. Na jaře cukrovkářům radil žvýkat denně 10 stvolů pampelišky.

Jestliže nás čeká, důležité jednání, které je spojeno a psychickým napětím, stačí několik kozlíkových kapek, které nás zklidní a budeme jednat bez strachu a bez stresu.

Zmírnit přemíru sodíku v ledvinách a vůbec v těle, který se v něm nahromadil, jestliže nadměrně solíme nebo přivádíme mnoho solí do organismu jednostrannou stravou, lze z části pomocí pravidelnými koupelemi. Aspoň lx týdně v odvaru přesličky a kopřiv. Tři hrstě obojího povařit ve dvou litrech vody a vlít do koupele. Opakovat po dobu 5 měsíců. Po 4 koupelích je možno zaznamenat i 1 kg úbytku na váze, jestliže váhový přírůstek byl zapříčiněn zadržováním vody v organismu vlivem nadbytečné kumulace sodíku v organismu. Také lze přitom pít čaj z přesličky a z kopřiv, i když p, páter koupele považoval za nejúčinnější.

Pro zlepšení činnosti ledvin lze doporučit následující zevní obklad: 1 kostku tvarohu, 20 dkg cibule, 3 lžíce křenu, dobře promíchat, zevně přiložit a nechat působit aspoň dvě hodiny lx týdně a opakovat po 3 týdny za sebou. Dále lze ledviny zevně potírat slivovicí, denní spotřeba 3 lžíce. Svého času jeden z našich nejvytrvalejších bojovníků s obezitou v televizi doporučoval proti ní brambory. Pak nebylo možné zakoupit brambory na trhu. Jestliže byly však náhodou předusikované, mohl nastat pravý opak, zejména když k tomu přistoupily dědičné sklony k obezitě.

S nadměrným solením pan páter nikdy nesouhlasil, protože se nám soli usazují na různých místech v organismu. Nehledě k tomu, že jsou častou příčinou zvyšování krevního tlaku a zatěžování srdeční činnosti. K zajímavé zkušenosti dospěli v Japonsku. Japonce z velké části živí moře, ryby byly základem potravy a dokud nebyly k dispozici ledničky, aby se ryby uchovaly, musely se prosolovat. Od okamžiku, kdy nastoupila éra ledniček, došlo také k výraznému poklesu počtů infarktů. Ryby se přestaly „nakládat“ do soli. Pozor tedy na sůl, zejména v dnešní době, kdy u nás výrazně stouply kardiovaskulární nemoci.

Při výskytu aftů se doporučuje uvařit čaj z řebříčku a několikrát za den čajem vyplachovat ústa nebo žvýkat sušené plody černého bezu.

Na artrózu kolen způsobenou otravou z barvy, z punčoch nebo kalhot provést koupel nebo obklad: hrst dubové kůry, hrst přesličky,

lžice pelyňku, 3 lžíce fenyklu, 3 až 4 stroužky česneku, povařit ve

l vody, 5x za sebou teplý obklad po 10 minutách nebo po 3 dny koupel kolenou. Pak do kostky tvarohu rozetřít 3 až 4 stroužky česneku, smíchat a na každé koleno přiložit polovinu. Po 3 až 4 dny opakovat. Z výše uvedeného odvaru lze připravit obklady i pro jiná místa na těle, jestliže předpokládáme, že by v nich mohlo negativně působit barvivo z textilu. Pak do kostky tvarohu rozetřít 3 až 4 stroužky česneku, smíchat a na každé koleno přiložit polovinu. Po 3 až 4 dny opakovat.

Na hemoroidy p. páter ještě dále doporučoval starou osvědčenou mast: 15 dkg vepřového sádla rozpustit a v něm povařit 3 lžíce větviček z olše nebo 15 olšových listů, 5 dkg nastrouhané mrkve a 5 dkg nakrájené cibule, pak scedit, a touto mastí potírat konečník. Pro zvýšení účinnosti je však třeba před tím vsunout v gáze ke konečníku 2 lžíce pokrájené cibule, lze ji rovněž před tím smíchat s 1 lžíci tvarohu, nechat působit 2 hodiny, 3 dny po sobě zopakovat.

Jednomu mazání přisuzoval působnost najednou pro tři lokality na těle: pro krk, pánev a břicho, připravujeme jej z 5 stroužků česneku, 5 lžic kmínu, 2 lžic křenu a 2 1 vody, vše vařit 20 minut, po vychladnutí smíchat 1/2 1 zubrovky, potírat denně podle potřeby.

Jako mazání na páteř p, páter doporučoval následující roztok: do 11 vody dáme 4 větvičky túje, 1 lžíci kmínu, 3 stroužky česneku, vaříme 10 min, necháme schladnout a scedíme a potom smícháme s ¼ 1         slivovice. Denně natíráme páteř i klouby.

Na pleť i po holení si můžeme připravit vlastní „osobitý parfém“. Do 3/4 1 vody dáme 5 lžic kokošky – pastuší tobolky, 8 min, vařit, nechat schladnout a přidat 2 dcl, lihu nebo slivovice. Lze použít i na některé ekzémy.

Když máme pocit stále prochladlých nohou, připravíme si následující koupel: do 2,5 l vody dáme 2 lžíce soli, hrst dubové kůry, 2 lžíce octu, vaříme 8-10 min, a před spaním v teplém roztoku koupeme nohy 20. min.

Na zmírnění prostaty použijeme 20 dkg cibule a 3 lžice anýzu, podlejeme vodou, rozpaříme a teplé přiložíme do rozkroku, na dobu

2    hodin. 5 x až 6x zopakujeme.

DIAGNOZY

Stanovení správné diagnózy to je jeden z nejtěžších problémů pro medicínu do dneška. Protože se neustále mění životní podmínky, naše strava, naše léky, a to se také ihned odráží na našem zdravotním stavu. Dříve vše bylo asi snazší, pokud jsme žili v dobrém životním prostředí, konzumovali kvalitní stravu a léky byly převážně přírodního charakteru.

Určovat v současné době správně diagnózu nebylo snadné ani pro p, pátera, přestože měl k dispozici své jasnovidné schopnosti. Často to nešlo a nešlo. Tolik „vrstev“ bylo na sobě, jak on říkal, jedna pronikala druhou, která vlastně je tou hlavní příčinou, co vyvolala právě tento okamžitý stav. Někdy až po půl hodině si konečně pan páter zhluboka oddechl a řekl: „Už to mám!“

Nikdy jsem však neslyšel, že by se vysmíval současné medicíně nebo lékařům, když zjistil, že u pacienta byla nesprávně stanovena diagnóza, ba naopak uváděl příklady, jak se jedná o těžkou a zodpovědnou práci.

Např. sníme nějakou potravu, která obsahuje mnoho dusíku, ať již je to zelenina nebo maso. To se v krátké době může projevit na změně krevního tlaku, na jeho výrazném poklesu. Abychom mohli provést účinnou nápravu, je třeba tento dusík z organismu odstranit a tlak se nám srovná sám. Obvykle se však předepíše Digitalis, ten sice uměle zvýší tlak, avšak dusík v těle zůstává, a začne probíhat zápas mezi Digitalisem a dusíkem, chvilku zvítězí jeden, za chvilku druhý, až může nastat kolize.

Jsou např. antibiotika, jako tetracyklin, která mohou různě ovlivňovat tlak, podle zdravotního stavu pacienta, mohou jej na určitou dobu zvýšit nebo naopak snížit. Když si naměříme tlak právě v okamžiku, kdy je zvýšený, nedostáváme o něm skutečný obraz, protože za hodinu může být již zase normální. Ale naměřený zvýšený tlak má pro nás diagnostickou hodnotu a často na základě získaných hodnot o našem tlaku je nám předepsán lék.

Ne jinak je tomu při stanovení sedimentace. Vysoká sedimentace nám prozradí, že v těle je dosud nevyléčený zánět, ale kde probíhá nebo kde je usazen, již dost dobře nevíme.

Laboratorní zkoušky nám zjistí, že máme v organismu nadměrně kyseliny močové, ale již nám nezodpoví otázku, zda je to naše osobní chyba při preferování určitého jídla, třeba hovězího masa, hovězích polévek, nebo zda chyba není přímo v kvalitě jídel nebo ve špatné funkci některého našeho orgánu.

Zde měl pan páter výhodu, že příslušný nedostatek, který u nás zjistil, dovedl hned specifikovat. Jeden a tentýž symptom pro něho měl mnoho příčin. V těchto případech si počínal právě tak jako zkušení staří lékaři. Ti byli také i vynikajícími dietology, ale již nemohli třeba postihnout, protože to ani nevěděli, že příčinou potíží je, že se právě do krmných směsí pro brojlery začaly přidávat nežádoucí hormonální přípravky, aby kuřata rychle přibývala na váze.

Při určování diagnóz p, páter většinou neměl čas vysvětlovat, popisovat pacientům všechny články řetězce probíhajících problémů v jejich organismu. Dostali třeba jen radu:

„Přestaňte dávat klukovi kuřata nebo z něho budete mít baculaté děvčátko!“

Když se s takovýmto odůvodněním maminka pak svěřila svému přidělenému lékaři, pak po příslušném UNZ vládlo po nějakou dobu veselí, jaké hlouposti si ten sušický farář vymýšlí a jak má bujnou fantazii. A najednou se za čas dozvěděli, že se v tichosti začínají z krmných směsí odstraňovat hormonální přípravky. Pro mnohé specialisty se budou zdát některé námi uvedené diagnózy veselými minihistorkami. Budiž, pro mnohé budou třeba podnětem k zamýšlení a pro jiné třeba samozřejmostí, protože jejich empirie je donutila často ve snaze pomoci pacientovi, spojovat si i zdánlivě nemožné.

Diagnóza stanovená panem páterem vždy zachycovala okamžitý stav, koneckonců tak tomu má být vždy. Avšak některé laboratorní testy jsou časově náročné a jestliže se jich musí provést více, pak už ty první třeba nemusí být pravdivé. Pan páter uváděl nezřídka čtyřicet až šedesát údajů o pacientovi. Dva měsíce by takový pacient musel běhat po klinikách než by tolik údajů o něm příslušní odbornicí shromáždili a pak by se vlastně mělo začít znova, protože mnohé ze získaných údajů by již neodpovídalo skutečnosti.

Po dvaceti minutách stanovená diagnóza skutečně odrážela stav pacienta. Nebylo to jen dvacet uběhlých minut, ale dvacet minut doslova namáhavé práce. Nejednou si p. páter posteskl:

„Tak v říjnu mě navštívil pacient a na jaře v březnu mně slavnostně oznámil, že už se dostal k tomu, aby začal s léčbou. Když jsem se tak zpětně jasnovidně díval po těch všech stanovených diagnózách, tak jsem najednou ke svému nemilému překvapení zjistil, že třetina návštěvníků nikdy vůbec s terapií, kterou jsem jim určil, nezačala. Byli jen zvědaví, co ten farář řekne.“

Smůlu měli ti, kteří se dostavili podruhé, aniž s terapií začali nebo udělali jen polovinu, hned to věděl, ne že by si je pamatoval, že u něho byli. Jakmile jim začal určovat diagnózu, obdržel také informaci, že nesedí u něho poprvé. A ti to samozřejmě odnesli.

Někdy viděl, že má před sebou pacienty, kteří potřebují skutečně pomoci, ale již navštívili kde koho, proč by právě měli věřit jemu. To rychle vycítil, podíval se na ně přes brýle, usmál se a zcela na rovinu jim řekl:

„Vy mně nevěříte. Tak pod levou lopatkou máte mateřské znaménko. A víte, co ještě máte, a za co se stydíte, hemoroidy!“ Nedůvěra se pomalu rozplynula a pacient začal postupně důvěřovat, že by se přece jenom mohl ze svých potíží nakonec dostat, a o to pečlivěji pak dodržoval předepsané procedury.

Zcela individuálně a samostatně přistupoval při diagnostikování a terapii budoucích maminek. Nejen pan páter osobně, ale snad především jeho podvědomí si uvědomilo, že si nesmí dovolit sebemenší riskování, aby neohrozil plod. Takže celou řadu chorob, které budoucí matka měla a nebyly přímým nebezpečím pro novorozeně, neléčil. Když však nebylo zbytí, jako když zjistil pozůstatky po žloutence, což bránilo dostatečnému vyživování plodu, pak doporučil na velmi krátkou dobu, dvou, tří dnů slabý odvar z pelyňku, který by jinak nikdy u budoucí maminky nedoporučil. Říkával:

„Až jsem sám byl překvapen, jak mě to hlídá (rozuměj podvědomí), abych mamince neublížil; vše odměřuje takřka na lékárnických vážkách.“

A nyní si uveďme několik příkladů z jeho bohatého rejstříku diagnóz.

Únava. Čemu přičíst stavy únavy. Ráno vstáváme a už jsme celí unavení a malátní, jakoby celí rozlámaní. Tato únava souvisí s malým mozkem a jednou z příčin negativního vlivu na malý mozek je podle pana pátera kyselina izomáselná. Mléčná kyselina se při práci svalů změní na kyselinu izomáselnou a vypotí se. Avšak když špatně skladujeme máslo nebo jsme již koupili starší máslo, tak pak si uměle přidáváme do organismu kyselinu izomáselnou. To se projeví nejenom na naší únavě, ale také na soustředěnosti i na našich duševních schopnostech. Potom ani nemůžeme v noci klidně spát a házíme sebou. A jako další důsledek, který začneme pozorovat pod vlivem zvýšeného množství kyseliny izomáselné, je nadměrné nebo přece jen zvýšené mastění vlasů.

Brambory v mnoha diagnózách pana pátera hrály důležitou roli. Ten, kdo příliš konzumuje brambory, vystavuje se jistému nebezpečí, zejména tam, kde tato konzumace probíhá již po několik pokolení. Brambory se k nám přivezly z Ameriky, což znamenalo jistě velkou výhodu a v tehdejší době do jisté míry odstranění hladu a bídy v širokých vrstvách. I když zpočátku brambory byly dost vzácnou pochoutkou, než se rozšířily.

Brambory dnes konzumujeme v nejrozličnějších formách. Na loupačku – s máslem a tvarohem, jako přílohu k mnoha jídlům, jako pomfrity, jako dobré slané bramborové plátky, opékané brambory, bramborové knedlíky atd. Čím je vlastně tato pro mnohé nenahraditelná pochoutka nebezpečná? Bramborový škrob aktivuje enzym amylázu, který podle pana pátera pronikne do kostí, kde se usazuje a je jednou z příčin nedostatečné výživy šlach a chrupavek, chrupavky jsou pak změklé a snadno se zbortí, může dokonce nastat luxace, když nedoroste chrupavková krajka.

Další příčinou, která může vyvolat podobný problém, je také kyselina močová, která se rovněž může usazovat v kostech a zabraňovat dostatečné výživě šlach a chrupavek. Ti, co trpí těmito problémy, se brzo unaví při chůzi nebo běhu a také se cítí unaveni, mají-li někde dlouho stát. Jestliže zjišťujeme tyto příznaky, měli bychom začít přemýšlet o našich kloubech a šlachách. Dříve, zejména starší lidé, si ztěžovali na vysýchání kloubů.

Neméně riskantní jsou pro nás zelené nebo naklíčené brambory, protože obsahují solanin, který již sám o sobě je toxický (nervový jed). Jeho toxické účinky se mohou projevit na malém mozku. Můžeme dokonce pociťovat i závratě. Pan páter nazýval tyto potíže „bramborovým šokem“. Začínal se většinou u lidí objevovat v měsíci únoru a březnu, kdy brambory, přestože jsou i dobře uskladněny, začínají klíčit.

Z brambor se připravuje škrob, a ten je základem pudinkových prášků, proto pan páter upozorňoval, že to, co nazýval „bramborovým šokem“ nás muže potkat kdykoliv v roce, když si svoji oblíbenou nedělní pochoutku, pudink, připravíme z pudinkového prášku, který v sobě obsahuje škrob převážně získaný ze zelených nebo naklíčených brambor.

Brambory v sobě skrývají ještě jedno nebezpečí, viníkem je tentokrát nesvědomité přehnojování půdy dusíkem, který se valnou měrou podílí na vyšších výnosech. Někdy došlo k přehnojení dusíkem jen malého kousku pole, a z něho sklizené brambory pro nás byly přímo jedem, zejména však pro děti. Zbyl pytel s umělým hnojivem, proč ho budeme vozit domů? Vysypeme ho u meze nebo na konci pole, proč si budeme dělat starosti s opětným skládáním nebo nakládáním. Tak se to dříve často dělo. Dokonce se množství umělých hnojiv centrálně plánovalo a musela se odebrat, i když se to zemědělcům zdálo přehnané. Někteří to chtěli napravit tak, že přebytečná umělá hnojiva vozili do rokle. Tím se však nic neřešilo. Jeden ekologický prohřešek zdánlivě zachráněný – nebudou předusíkatělé brambory, vyvolal druhý – znečištění podzemních vod. Takže brambory nám mohou přivodit slušnou zásobu nevhodné formy dusíku v organismu.

A jak takové předusíkovatělé brambory poznáme? Když je za syrová rozkrojíme, nalezneme v jejich středu něco, co se podobá miniaturní krasové jeskyňce, vyzdobené krystalky. Máme-li podezření na takovéto brambory, pak bychom měli mít po ruce stále dostatek dubové kůry, a tu bychom měli přidat k bramborám, jakmile je začneme vařit.

Negativní vliv přespřílišné konzumace brambor a solaninu ze zelených a naklíčených brambor se neomezuje jen na potíže, o kterých jsme se zmínili výše. Enzym amyláza se může usazovat také v kostech očnice, pak blokuje výživu čočkových svalů, které napínají čočku, a ty se brzo unaví. O negativním vlivu zelených brambor na malý mozek jsme se již zmínili výše a přes něj může dojít k negativnímu ovlivňování zraku. Že nám zelené a klíčící brambory mohou zhoršit i zrak, se bude zdát pro mnohé nepravděpodobné. Solanin z brambor svoji toxičností může vyvolat v našem organismu širokou škálu potíží. Ve svých důsledcích může zapříčinit i srdeční potíže.

Chlorovaná voda, které jsme vystaveni zejména ve velkoměstech a dnes snad již všude, kde jsou veřejné vodovody, může při koupelích vyvolat u žen zánět děložního čípku. Chlorovaná a fluorovaná zubní pasta může u některých jednotlivců podpořit podráždění ústní sliznice, které je mikrobiálního původu.

S diagnózou medovka se již dnes tak často nesetkáme ne proto, že by se nevyskytovala, ale je mimo naši obecnou pozornost. Spíše její jednotlivé aspekty sledujeme u diabetiků.

Když někdo z předků přespříliš holdoval medu nebo hruškám nebo když jsme si je sami velice oblíbili, pak nám mohly přivodit podle pana pátera tzv. medovku. Glykogén, který vzniká v organismu z medu a z hrušek, je sice dobrou energetickou rezervou pro svaly při práci nebo náročném sportování, ale když se ho přespříliš nahromadí v játrech, pak je v nich zadržován, sníží se zásoba cukru v krvi a může dojít až k tak výrazné únavě, že si člověk musí sednout nebo se zastavit, a dokonce může dojít i k záchvatu.

Pan páter uváděl příklad děvčátka, které trpělo podobnými záchvaty a jejich frekvence se začala zvyšovat v červenci a srpnu. Tedy v době, kdy se začal ve včelníku vytvářet med. Protože včelník byl za chalupou, začal med fluidálně působit na toto děvčátko, které rodově bylo alergické na med. Z tohoto důvodu se v letních měsících zvyšovaly u něho záchvaty.

Medicína při stanovování diagnóz prakticky s tzv. fluidálními vlivy nepočítá. Mnohem blíže k nim má homeopatie. Tradiční medicína různá alergická onemocnění sice spojuje s různými ročními obdobími, avšak předpokládá přímé fyzické působení určité látky na organismus, např. jistého druhu pylu.

Zatímco u fluidálních vlivů se dostáváme kamsi na hranici mezi fyziku a přímé nebo nepřímé působení pouze informace, která v sobě jakoby shromažďuje charakteristiku působnosti určité látky. Názorně bychom to mohli chápat např. tak, že pole kvetoucích slunečnic nebo heřmánku působí svým fluidálním vlivem po okolí a jestliže bychom chtěli získat energetickou posilu, kterou poskytují slunečnicová semena, mohli bychom se vědomě napojit na fluidální vliv vyzařující z tohoto pole.

Po nutném odbočení, které jsme věnovali fluidálnímu vlivu, se vraťme k naší tzv. medovce. Zejména budoucí maminky, a zejména ty, které již byly těhotné, pan páter varoval před pojídáním hrušek, protože měl obavy, že jim způsobí ochabnutí příslušného svalstva, a tím i dlouhotrvající porod. A vznikne tak velké riziko, že při dlouhotrvajícím porodu se dítě napije plodové vody.

Jestliže sportovci používali anabolika, ihned je u nich odhalil. Rozčilovalo ho to jednak z důvodů etických a jednak také proto, že se dopouštěli vlastně zločinu na vlastním těle. Kdyby anabolika byla jen psychotonikum, pak by to nebyla ještě taková tragédie. Anabolika však o-30% více uvolňovala cukr z jater, což bylo zejména riskantní při namáhavých sportovních výkonech. A následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Játra se za dva, za tři roky, obrazně řečeno, „rozsypala“. Jednoho sportovce, kterého si oblíbil, „dopoval“ po svém. Přesně mu před závodem vypočítal, jakou potřebuje mít zásobu cukru v játrech, aby mu vystačila ještě s jistou rezervou po dobu celého běhu a aby nemusel sáhnout do tzv. železné rezervy. A tu mu dodával. Tento humánní doping prováděl pomocí karamelu. Takže, když jeho sportovec doběhl, byl na tom asi tak jako jeho soupeři před závodem. Mohl si dát ještě bez problému a bez rizika nějaké to kolečko navíc.

Pan páter si byl vědom toho, že celou řadů prvků, kterou organismus potřebuje, bychom mu měli poskytovat v co nejvhodnější formě, tak jak nám je nabízí živá příroda. Protože v ní se tyto prvky nacházejí s ostatními složkami, rovněž pro nás důležitými, v optimálních vzájemných vazbách, a tak jsou pro organismus nejpřijatelnější a nejlépe je může zužitkovat, aniž jim jen projdou, jak se někdy stává u vitaminů, stopových prvků a minerálů připravených syntetickou cestou.

Měl však jeden nekompromisní požadavek, i pro přírodní látky stanovil garanční dobu a jestliže nebyla respektována, pak pochyboval o účincích používaného přírodního produktu. Jakmile prošla lhůta 18 měsíců, již používal termínu: je to zchemizované. Zavedl si např. termín zchemizovaný fosfor. A ten považoval již za neúčinný. Pro povzbuzení duševní činnosti je z prvků vhodný fosfor, avšak v přírodní formě, tj. třeba ze sardinek nebo jasanové kůry. Jestliže však jasanová kůra nebo sardinky byly starší jak 18 měsíců, považoval je jako zdroj fosforu již za nevyhovující. Proto doporučoval označovat si na sáčcích s bylinami termín sběru a hlídat si na obalech stáří konzerv a nekupovat si je do zásoby na delší dobu.

Říkával:

„Konzervujeme proto, abychom překlenuli nejnutnější období, kdy nemáme možnost konzumovat čerstvé potraviny nebo když se musí tyto potraviny dopravovat ze vzdálených oblastí.“

Např. konzumace starých rybích konzerv nepovzbuzuje naší mozkovou činnost, ale může mít i opačný vliv. Může dokonce vyvolat zhoršení paměti.

Chemizovaný džus. Starší konzervy s jakýmkoliv džusem jsou již zchemizovány. Starý pomerančový džus může negativně ovlivňovat srdeční činnost.

Syrové a kyselé zelí, je-li používáno v nadměrné míře, může ovlivňovat žilní tonus a pružnost žilních stěn. V tomto se může jednat již o rodové předpoklady, proto je třeba zejména u osob, které mají tzv. vystouplé žíly, aby dbali na svou životosprávu a vyhýbali se všemu, co by zděděný stav zhoršovalo. Mužští potomci je dědí obvykle z matčiny strany a ženští z otcovy.

Negativní vliv na tvorbu kortikosteroidů může způsobit nadměrné užívání žlutého ovoce nebo šťáv ze žlutého ovoce, protože nedobře působí na dřeň nadledvinek.

Angína pectoris. Jejím průvodním znakem vždy je, že v levé ruce ztrácíme sílu.

Mléko může ovlivňovat metabolismus prostaty a vaječníků tím, že ovlivní hormonální rovnováhu a metabolismus minerálů. Pan páter často upozorňoval, že se nesmíme jednostranně zaměřit na mléčné výrobky, protože by mohlo dojít k nežádoucí kumulaci bílkoviny kaseinu u žen v děloze a u mužů v prostatě, což může omezovat funkci těchto orgánů. Omezenou funkci těchto orgánů jsme mohli také zdědit.

Určitý druh chřipky, která se podobala typu honkongské chřipky, pan páter ji shledával u lidí, kteří jedli hovězí nebo vepřové maso z dobytka, krmeného silážovanou kukuřicí, v níž někdy vznikl určitý druh plísně. Ta plíseň z kukuřice přešla do masa. Když toto maso nebylo dostatečně propečené nebo se jen vařilo a dusilo, pak přešla z masa do našeho organismu a usadila se na plících a svými toxiny mohla vyvolávat řadu potíží, dokonce i rakovinu plic.

Krvácení ze sliznice, zapříčiněné popraskáním jemných žilek, je většinou důsledkem nedostatku kyseliny křemičité v žilních stěnách. Jinou příčinou krvácení může být předávkování přípravků z námele určeného proti krvácení.

Příčinou herpesu může být konzumace hovězího masa nebo i hovězí polévky z masa od dobytka, který měl již před porážkou rozeběhnutý herpes.

Červenku může vyvolat vepřové maso, klobásy a šunka, které byly připraveny z dobytka zasaženého červenkou. Jakmile vás začne netradičně bolet v krku a tento pocit postupuje stále níže, lze vážně uvažovat zda nejste ohroženi červenkou.

Jednou z příčin anemie může být přespřílišná dřívější konzumace cibule nebo může být druh této anemie již zděděn po předcích, kde se mnoho používalo cibule. Pak je třeba v našem jídelníčku omezit používání cibule.

Jestliže dojde k zánětu prsu, lze také brát v úvahu možnost vnější otravy pocházející z textilu, může dojít k otravě lymfatických žlázek, což by mohlo spoluvytvářet v budoucnu podmínky pro vznik rakovinného onemocnění.

Kyselina močová se může usazovat ve vazovových místech organismu, kde může vznikat stav podobný srůstům. Nejedná se o srůsty v pravém slova smyslu, spíše o jakési slepení. Takovýto charakter mohou mít např. srůsty na pohrudnici.

Kyselina močová v našem organismu je velice záludná a usazuje se nám na místech, kde bychom ji nejméně očekávali. Zapříčiňuje celou řadu revmatických bolestí. Usazuje se na místech vystavených chladu, jako v kolenou, v ramenou nebo v kloubech našich prstů jsou-li často vystaveny studené vodě. U řidičů je takovým typickým místem levé rameno, které je jednak blíže oknu auta, co bývá navíc většinou otevřené. Ve stáří nás pronásledují ostruhy. Kdo trpí těmito bolestmi, měl by se střežit konzumovat takovou potravu, která obsahuje nadměrné množství kyseliny močové. Pak prostředky, které ji z organismu vylučují, mohou být zcela bezúspěšné.

Bolesti za ušima u dětí mohou být často vyvolány otravou lymfatických žláz a jejich špatnou funkcí. Zapříčinit to mohou různé sladkosti nebo i žvýkačky, v kterých se používalo dehtových barviv. Může tak dojít k zánětu stinných žláz. Zanícená žláza může přitisknout eustachovu trubici. Tento tlak vyvolává bolest.

Překyselením žaludku nastává jeho špatná funkce. Žlázy nedostatečně vyrábějí potřebné kyseliny, pak se bílkoviny dlouho zpracovávají a v žaludku nastává kvasný proces.

Při latentní otravě námelem, který se mohl dostat do mouky, mohou vznikat samovolně modřiny, které jsme nikdy předtím u sebe nepozorovali.

Kašel připomínající černý kašel může vzniknout z plísně, jejichž nositelem jsou hrušky.

Přemíra sodíku v ledvinách zapříčiněna např. předusíkovanými bramborami nebo zeleninou může zhoršit funkci ledvin a ztížit jejich čistící schopnosti. Tento proces se jeví tak, jako by se sodík chtěl vracet zpět do těla, a tím zadržuje vodu v těle. Často to brzo zaznamenáme zvětšení našeho objemu. Zbavit se přebytečného sodíku není jednoduché. Signalizace, že není něco v pořádku s ledvinami, je často jednoduchá: nemůžeme během dvou dnů např. dopnout sukni nebo se začneme najednou více potit. Pak bychom měli začít více přemýšlet o našich ledvinách. Příčina může být i v nachlazení nebo v zatížení ledvin ostrými jídly. Někdy se nám ozvou ledviny i samy, a tu bychom měli naslouchat jejich hlasu.

Když již hovoříme o ledvinách, musíme se zmínit o jednom soudu, který pan páter neustále opakoval a nad kterým většina lékařů kroutí hlavou. Podle něho každá ledvina má více specifikovanou funkci oproti druhé, přestože se obecně říká, že nám jedna bohatě stačí a druhá, že je jaksi rezervní. Pravá ledvina je podle něho určena především pro zpracování některých produktů z bílkovin živočišného původu, kasein, koření apod. a levá ledvina zpracovává to, co zbylo po ovoci, zelenině atd. Dosavadní znalosti nám říkají, že obě ledviny rovnoměrně, sice v různých částech, se podílejí na zpracovávání potravy jak živočišného, tak rostlinného původu. Snad bychom při odoperování jedné z ledvin mohli k tomuto soudu přihlédnout a zejména zpočátku zbývající jednu ledvinu zvykat, že přebírá jistou specifickou funkci, která patřila dříve ledvině sesterské.

Levá strana srdeční je závislá více na naší psychice, jakmile se dostaneme do stresu, máme strach nebo lítost, může nám začít klesat tlak. Může se stát, že se levá chlopeň nedomkne pod vlivem psychické zátěže.

Jakmile se tlak zvýší nad 200, je třeba, abychom začali uvažovat o nedostatečné funkci ledvin.

Některé tuky, zejména tzv. vnitřní sádlo, mohou obsahovat vysoké množství fenolu. Fenol podporuje usazování nežádoucích látek na stěně aorty.

Fenol také poškozuje žluté tělísko v oku a může být příčinou jakési formy barvosleposti.

Porucha metabolismu zapříčiněna nedostatkem lepku vytváří podmínky pro zvýšenou lámavost kostí, kosti jsou tvrdé, avšak křehké.

Některé formy aftů mohou být vyvolány pitím mléka nebo hovězími polévkami. V tom případě lze předpokládat, že jsou herpesového nebo slintavkového původu.

Chrapot a potíže dýchání u dětí od maličká mohlo zapříčinit naloknutí se plodové vody během porodu. Což rovněž u těchto dětí může vyvolávat vysokou sedimentaci, většinou však při zvýšené sedimentaci bývá podezření, že v organismu dítěte by měl probíhat nějaký zánětlivý proces a ten v tomto případě nelze zjistit. Omezené dýchání vyvolává nedostatek kyslíku pro organismus, a následkem toho organismus nedobře zpracovává bílkoviny, které pak zůstávají v kyselině močové.

Při zjištěné artróze páteře bychom se měli v nejednom případě zamýšlet, zda se nedopouštíme chyb v našem stravování nebo zda jsme tento problém nezdědili po předcích. Poruchy ve výživě zabraňují dostatečné výživě páteřních obratlů, chrupavek, vaziva a páteřních šlach. V takovémto případě se při delším stání cítíme brzo unaveni.

Jestliže máme podezření na zánět dělohy nebo prostaty, vždy bychom měli uvažovat, zda neprobíhá zánětlivý proces v konečníku. Odtud se může tento zánětlivý proces šířit, může zasáhnout i močový měchýř a vaječníky.

Pan páter za jednu z hlavních příčin epilepsie pokládal nadměrné užívání pepře našimi předky. Pepř je v podstatě nestravitelný, je to jen chuťová záležitost. Působí na nadledvinky, odtud se vliv přenese na parasympatický nervový systém, dojde k vyvolání třesu, pak je zasažena epifyza, jejím prostřednictvím nervový systém ovlivňující dýchání. Epilepsie je v podstatě dušení, křeč, která by mohla vyvolat i smrt zadušením. Jestliže u někoho jsou dědičné dispozice, pak je třeba se zcela vyvarovat užívání pepře a ostrých jídel.

Migrenální bolesti hlavy pan páter přirovnával k bolestem revma-tickým. Bolesti mohou nastat po konzumaci velkého množství ovoce, kávy, nebo čokolády a po sladkostech. Jestliže přes den vypijeme několik káv a navíc si je silně osladíme, připravujeme si optimální podmínky pro migrény.